Ventilace šindelové střechy

Ventilace šindelové střechy má mnoho výhod. Snižuje nejen teplotu šindelů na střeše, ale i teplotu v prostoru pod ní, v podkroví nebo v půdě. Tím se zabraňuje hromadění vlhkosti v podkroví a prodlužuje životnost krytiny. Proč?

Střecha bývá vystavena velkým teplotním rozdílům a šokům. V zimě leží na střeše sníh a mrzne a v podstřeší bývá 20°C. Konstrukce střechy a střešní krytiny musí zvládnout tento tepelný rozdíl na cca. 20 cm prostoru.

V létě je střecha rozpálena až na 100°C a během chvíle je za letních bouřek teplota skokově snížena na 15° C. I toto musí střešní krytina a konstrukce střechy, která prochází těmito extrémy, zvládnout.

Problémy s těmito extrémy řeší ventilace/odvětrání střechy.

V případě střech, u kterých je vytvořeno zateplené podkroví, je nutné je vždy správně odvětrat. Předejde se tak možným problémům s kondenzací, prodlouží se životnost krytiny a ušetří se také mnohdy za spotřebu energií.

V případě střech, které mají otevřenou půdu, která není vytápěna, nejsou požadavky na odvětrání tak striktní, i když i u takové střechy je nutné zajistit nasávání vzduchu do střechy a možnost vyfukování vzduchu ze střechy.

Teplo a vlhkost jsou nepřátelé šindelové střechy, kteří na střechu nepůsobí zvenku, ale zevnitř. Chcete-li zamezit možnosti poničení střechy vlivem vlhkosti a tepla, musíte střechu celý rok ventilovat. A to po celý rok.

Během teplotních rozdílů dochází ke tvorbě kondenzace – vysrážení vzdušné vlhkosti na vnitřní straně střešní krytiny (stejný proces jde vidět např. při orosení  láhve piva, která se vyndá z ledničky). Zkondenzovaná voda má pak tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).

• V létě způsobuje horko a sluneční svit rozpálení střešní krytiny a nahromadění tepla v prostoru pod střechou - v podkroví nebo v půdě. Extrémně vysoká teplota poškozuje nejen šindele, ale celou střešní konstrukci. Nahromaděné teplo je v létě sáláno do obytných částí domu. V neventilovaných podkrovích mohou teploty přesahovat i 66 °C, což způsobuje nepohodlí v podkroví. Pokud používáte klimatizaci, budete mít v důsledku neventilovaného podkroví vyšší výdaje na energie. 

• V zimě dochází během teplotních rozdílů mezi teplotou nad střechou (např. - 5°C) a teplotou pod střechou (např. + 20°C) ke tvorbě vlhkosti a kondenzace. Vlhkost ve střeše, pokud není odvětrávána, způsobuje hnilobu dřevěných částí, tvorbu plísní, barevné fleky a vlhnutí tepelné izolace. Kondenzace je vysrážení vzdušné vlhkosti do drobných kapiček vody. (Pro představu, kondenzace jde vidět např. při orosení láhve piva, která se vyndá z ledničky.) Kondenzace se tvoří na vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu. Zkondenzovaná voda, pokud není odvětráváním střechy potlačena, má tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).

Jakmile se slepí termobody na jednotlivých plátech šindele k sobě, povrch střechy se uzavře a nelze počítat s účinnou provzdušností ve spojích jednotlivých šablon. Ventilaci vzduchu musíme proto zajistit pod záklopem mezi izolační vrstvou a střešním poklopem a to na celé ploše střechy od okapů dole, až po vrchol střechy.

Správnou ventilací šindelové střechy se přirozeně vyrovnají teplotní rozdíly vně a uvnitř střešního pláště. Tím zůstává střešní konstrukce nepoškozená a zdravě odolává náhlým teplotním změnám.

Ideální je vytvoření ventilačního systému, který negativním vlivům zabraňuje. Pomocí průduchů je vzduch nasáván u okapové hrany pod záklop, probíhá pod záklopem v odvětrané mezeře a je vyfukován v hřebeni.

V případě střechy zateplené mezi krokvemi nebo nad krokvemi je nutné na tepelnou izolaci instalovat difúzní fólii (pojistnou hydroizolační vrstvu), která zabraňuje vnikání kondenzace a proudícího vzduchu do tepelně-izolační vrstvy. Odvětraná mezera mezi tepelnou izolací a střešním záklopem musí být 4 až 6 cm široká.

V případě střechy s otevřenou půdou se nasává vzduch do prostoru půdy přes nasávací otvory, celá půda slouží jako odvětrávací mezera a vzduch se vyfukuje opět v hřebeni.

Díky těmto opatřením je teplota střechy vyváženější a dochází k odvodu kondenzovaného vzduchu a nadměrného tepla.

Vzduch by měl proudit ze spodní části střechy (okap) přes vrchol střechy ven. Armourvent Multi/ Plus nebo Armouvent Ridge Plus jsou ideální odvětrávače do hřebene střechy, standardní odvětrávače Armourvent Standard lze umístit blízko hřebene.

Pro správný výpočet odvětrání střechy používá IKO pravidlo 1/300, tzn. že na každých 300 cm² plochy střechy musí být navržen 1 cm² systémové ventilace (odvětrání). Čím větší je plocha střechy, tím více musí být odvětrána a tím více v ní musí být použito odvětrávačů.

Dalším požadavkem je pravidlo 50% na 50%: polovina odvětrání musí být ve formě nasávání vzduchu (škvíra na výšku kontralatě u okapu), druhá polovina ve formě výfuku vzduchu ve vrcholu střechy.  

Pomocí technických podkladů k odvětrávačům IKO můžete provést výpočet vyfukovaného vzduchu. Podle stejného výpočtu můžete zjistit množství a plochu nasávacích otvorů.

!!! UPOZORNĚNÍ:

Pro účinnou ventilaci podstřešního byste se také měli zaměřit na absolutně vzduchotěsný strop, což znamená, že uvnitř podkroví nelze instalovat klimatizační, větrací a tepelné jednotky. Pokud možno, neměl by být strop penetrován. Při instalaci ventilátorů z kuchyně a koupelny byste je neměli odvzdušňovat do podkrovního prostoru. Tyto zdroje tepla a vlhkosti musí být vyvedeny mimo půdu na horní části střechy, nikoliv pod střechou, protože vlhkost proniká do vašeho podkroví.

U střech s parotěsnými zábranami můžete snížit výsledek NFA o 40% (potřebujete méně větrání). V některých oblastech (pobřeží nebo hory) mohou být speciální stavební předpisy! Vždy se řiďte místním stavebním zákonem!

Poznámka: V horkých teplotních podmínkách, u katedrálové střechy, nebo tepelně izolované střechy se sklonem mezi 41° - 85° byste měli zdvojnásobit ventilaci a proudění vzduchu. Místo dělitele 300 použijte dělitel 150!

• Nainstalujte „vyvážený systém“ 50% nasávaní a 50% odsávání

• Namontujte všechny odvětrávače společného ventilovaného prostoru ve stejné výšce! Instalace odvětrávacích prvků na více než jedné úrovni na střeše způsobí, že horní odvětrávací otvor bude nasávat vzduch spíše z níže umístněných odvětrávacích otvorů než z okapových nasávacích otvorů. Nasávaný vzduch musí přicházet z otvorů umístěných v blízkosti spodní části podstřešního prostoru, aby bylo možné řádně ventilovat celou plochu podstřeší a eliminovat hromadění tepla a vlhkosti!

• Instalujte pouze jeden typ odvětrávače ve společném podstřešním prostoru! Odvětrávací otvor odvádí vzduch z nejjednodušeji dosažitelného zdroje nasávání. Typy větrání nelze kombinovat. Použitím různých typů odvětrávacích otvorů (např. turbína versus bodový aerátor) by jeden z odvětracích otvorů mohl působit jako sací pro druhý. Nasávaný vzduch musí přicházet ze vstupních otvorů umístěných v blízkosti spodní části podstřešního prostoru, aby bylo možné řádně odvětrávat celou plochu podkroví a eliminovat hromadění tepla a vlhkosti!

Co je lepší – větší prostor nasávaní nebo větší prostor odsávání?

Pokud produkt na odvětrání (např. Armourvent STANDARD) hledá nasávání a vyrovnané nasávání není zajištěno, mohl by se stát, že odvětrávač použije jiný odvětrávací prvek jako nasávací a pak vzniknou na střeše „mrtvá místa“. Proto je lepší mít stejné nebo mírně vyšší nasávání vzduchu.

I když je tento článek velmi dlouhý, věcí, které musíte udělat správně, abyste zajistili řádnou ventilaci střechy a podkroví po celý rok, není mnoho! Pokud dodržíte naše návody, bude Vaše střecha skvěle ventilována a bude Vám tak sloužit po desítky let. Hodně štěstí!