Hledat
Search
2028 results were found.
I když si vyberete na svoji střechu ty nejkvalitnější a nejodolnější střešní šindele, je potřeba je správně položit. Pokud není pokrývačská práce provedena správně, může vaše střecha vykazovat množství poruch. Správně instalovaná střecha vyžaduje znalosti, zkušenosti a čas. Je to velká investice, kterou je dobré provést správně hned na poprvé. Proto je výběr vyškoleného a šikovného pokrývače nebo dodavatele velmi důležitá volba.
Tip: Pochopení důvodů, proč může nová střecha selhat, vám pomůže najmout kvalifikovaného a spolehlivého pokrývače, který vám zajistí dlouhodobou životnost nové střechy! Podívejte se na pokrývače v našem seznamu.
Produkty, o kterých jste se dočetli v článku
Pokud je zlom mezi sklony větší, je potřeba použít plechování. To se nainstaluje na asfaltový pás IKO Armourabse Thermo AD, ale pod podkladní pás a vrstvu šindelů na horním větším sklonu střechy a vyvede se na již instalované šindele na spodním nižším sklonu střechy tak, aby veškerá voda z vyšší střechy přetékala na nižší sklon a neměla možnost jakkoliv pod šindele na nižším sklonu střechy zatéct.
Proč je potřeba střechu odvětrat?
Teplo a vlhkost jsou nepřátelé šindelové střechy, kteří na střechu nepůsobí zvenku, ale zevnitř. Chcete-li zamezit možnosti poničení střechy vlivem vlhkosti a tepla, musíte střechu celý rok ventilovat. A to po celý rok.
Během teplotních rozdílů dochází ke tvorbě kondenzace – vysrážení vzdušné vlhkosti na vnitřní straně střešní krytiny (stejný proces jde vidět např. při orosení láhve piva, která se vyndá z ledničky). Zkondenzovaná voda má pak tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).
-
V létě způsobuje horko a sluneční svit rozpálení střešní krytiny a nahromadění tepla v prostoru pod střechou - v podkroví nebo v půdě. Extrémně vysoká teplota poškozuje nejen šindele, ale celou střešní konstrukci. Nahromaděné teplo je v létě sáláno do obytných částí domu. V neventilovaných podkrovích mohou teploty přesahovat i 66 °C, což způsobuje nepohodlí v podkroví. Pokud používáte klimatizaci, budete mít v důsledku neventilovaného podkroví vyšší výdaje na energie.
-
V zimě dochází během teplotních rozdílů mezi teplotou nad střechou (např. - 5°C) a teplotou pod střechou (např. + 20°C) ke tvorbě vlhkosti a kondenzace. Vlhkost ve střeše, pokud není odvětrávána, způsobuje hnilobu dřevěných částí, tvorbu plísní, barevné fleky a vlhnutí tepelné izolace. Kondenzace je vysrážení vzdušné vlhkosti do drobných kapiček vody. (Pro představu, kondenzace jde vidět např. při orosení láhve piva, která se vyndá z ledničky.) Kondenzace se tvoří na vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu. Zkondenzovaná voda, pokud není odvětráváním střechy potlačena, má tendenci stékat po vnitřní straně střešní krytiny nebo záklopu do tepelné izolace (čímž ji degraduje a snižuje zateplení) nebo do fasády (čímž ji promáčí a ničí).
Jak na odvětrání šindelových střech?
Jakmile se slepí termobody na jednotlivých plátech šindele k sobě, povrch střechy se uzavře a nelze počítat s účinnou provzdušností ve spojích jednotlivých šablon. Ventilaci vzduchu musíme proto zajistit pod záklopem mezi izolační vrstvou a střešním poklopem a to na celé ploše střechy od okapů dole, až po vrchol střechy.
Správnou ventilací šindelové střechy se přirozeně vyrovnají teplotní rozdíly vně a uvnitř střešního pláště. Tím zůstává střešní konstrukce nepoškozená a zdravě odolává náhlým teplotním změnám.
Chyba - Střecha postrádá odvětrávání, chybí vzduchová mezera mezi záklopem a konstrukcí.
Důsledky: uvnitř střešní konstrukce vznikají v létě velmi vysoké teploty, v zimních měsících kondenzuje teplý vzduch unikající z podkrovních místností, čímž dochází k vysrážení teplého vzduchu na spodní straně šindelů nebo záklopu do formy kapalného skupenství – vody, která pak stéká zpět do střešní konstrukce a může ji poškodit.
Správně : Střecha je odvětraná
Zde existuje průduch mezi záklopem a konstrukcí. Vzduch je nasáván u přesahů střechy u okapové hrany, probíhá pod záklopem v odvětrané mezeře a je vyfukován v hřebeni nebo co nejvýše u hřebene. Teplota ve střešní konstrukci je nižší a cirkulující vzduch v odvětrané mezeře zdravě ventiluje celý prostor, čímž dochází k odvodu kondenzátu v zimě či nadměrného tepla v létě, tím je střešní konstrukce ochráněna a prodloužena celková životnost střechy.
Odvětraná mezera - co to je?
Odvětraná mezera je prostor mezi záklopem střechy a zateplenou částí podkroví. Odvětraná mezera plní několik úloh: odvádí vodu vzniklou v důsledku působení rosného bodu, odvádí vlhkost prostupující ze špatně parouzavřeného prostoru v podkroví, snižuje rozdíly teplot na střešní krytině a v podstřeší a snižuje teplotu rozpálené krytiny v létě. Odvětrané mezeře, je tedy nutné věnovat taktéž v rámci celé konstrukce střechy dostatečnou pozornost.
Odvětraná mezera se navrhuje u dvouplášťových nebo tříplášťových střech a standardně se vytváří položením kontralatí v šířce 4cm souběžně na krokve a do tohoto prostoru nejsou instalovány žádné předměty (především tepelná izolace), které by zabraňovaly tahu vzduchu od okapů ke hřebeni.
U střech, které jsou již pokryty šindeli nebo jakoukoliv jinou krytinou, jež je instalována přímo na krokvích a které jsou dodatečně zateplovány zevnitř (vložením vaty mezi krokve) je nutné vytvořit odvětranou mezeru jinak (např. vydrátkováním prostoru v horní části krokve tak, aby se tam nedostala vata a neuzavřela prostor pro proudění vzduchu nebo nějakým jiným způsobem). Zároveň je nutné zajistit nasávání vzduchu do takto vytvořené odvětrané mezery provrtaním otvorů u okapové hrany nebo v atice.
V případě, že střecha nemá odvětrávanou mezeru, je špatně navržena, nebo nezabezpečuje dostatečné odvětrání, může docházet ke kondenzaci vody a k předčasnému stárnutí střešní krytiny. Na nevhodně nebo nedostatečně odvětrané střechy neposkytují výrobci záruky a v případě reklamací takové střechy neakceptují. Určitě si tedy pohlídejte, abyste měli střechu nejen správně položenou, ale i správně odvětranou!
